neděle 2. ledna 2022

Mittersill - vánoce 2021

 25.12. Na Štěpána balíme, nakládáme a vyrážíme. Protože Štědrý den se trochu protáhl, tak to nebylo hned po ránu. Jedeme přes Rozvadov, jak doporučuje Google. Okolo šesté jsme v apartmánu Mayerhofer. Kousíček nad Mittersillem směrem na Pass Thurn. Jak se později ukázalo, skvělá volba. Apartmán je dost veliký s velkou terasou a zejména byl nad inverzí, která trvala skoro celý týden. A tak zatím co se Mittersill topil v mlze, mi měli pořád krásný výhled.

 


26.12. Jedeme na Pass Thurn a vzpomínáme jak to tady vlastně vypadá. Naposledy jsme tu byli v březnu 2017. To není zas tak dávno. Turisticky dorážíme až na Wurzhohe k přehazovačce do Kitzbuhelu a pak se vracíme zpět. Odpoledne jsme sjeli Breitmoos pod Panoramabahn a pak ještě k parkovišti.

 



 

27.12. Jochberg. Přehazkou na Kitzbuhel a zase turistika se vzpomínkami, kde co je. Dojeli jsme dolu do Kitzbuhelu i potom i do Kirchbergu. Dost špatný sníh, samý led. Cestou do Jochbergu jsme si dali skvělou gulášovku v dost drahé hospodě Wagstatt-Alm. 

 


 

 

28.12. Do konce týdne už jsme jezdili jenom na Pass Thurn. V úterý bylo docela hezké počasí a hezký sníh. Ráno jsme začali Resterhohe zpět k parkovišti, pak dvakrát Hangenalm a Hartkaser a potom jsme se přesouvali přes naší svačinovou lavičku na horní stanici Trattenbach a dále na Barenbadkogel. To byla jediná pěkná upravená černá. Tak jsme ji dali alespoň pětkrát. A cestou na zpět jsme poobědvali na Sonenterase. Počasí bylo takové, že jsme rádi zalezli dovnitř.

 


29.12. Klasický den. Cestou na naší svačinovou lavičku několikrát Hartkaser. Na lavičce tak houká, že jsme svačili ve stoje za rohem. Potom jsme zase jeli drbat černou na medvědovi.  Tentokrát byla k obědu žebra v Barenbadalm. Cesta nazpátek byla zakončena sjezdem po naší oblíbené Pass Thurn Direktabfahrt. 3,7 km po lesní cestě okolo dvou lanovek. Prostě paráda.

 


30.12. Má pršet, vyjíždíme pozdě za pěkného počasí. Pršet začne, hned jak jsme vyjeli nahoru. Přes poledne prší hodně. Zachrání nás hospoda Pinzgablick na vrcholu Panoramatické. Nad sušákem trávíme spoustu času. Odpoledne  se počasí trochu uklidnilo a přes hodinu jezdíme do posledního lana na Hanglalm. Jsme tu jasně poslední. A nakonec zase cestou dolů. Už je dost vytátá.

 

31.12. Najednou je sluníčko. Jedeme rovnou na naší lavičku. Tentokrát je krásně na sluníčku. Mažeme se krémem, opalujeme se. Přejíždíme k medvědům. Je takové teplo, že se svlékáme a testujeme černou. Je zavřená. Asi proto, že tam není moc sněhu. Taky tam nejsou lyžaři, což je zase dobře. Dáme ji několikrát a vracíme se do hospody Pinzgablick na oběd. Tří knedlíky, guláš a rajčatová polévka. Včera jsme zde sundávali totálně promočené bundy, a sušili je nad větrákem. Dnes sundáváme bundy, protože je vedro. Přejedení už jenom jedeme dolů. Sníh nic moc. Buď je to led nebo boule. Večer krátký Silvestr. Zítra jedeme lyžovat.

 



1.1. Zase krásné počasí. Rovnou jedeme na naší svačinovou lavičku. Sluníme se a pozorujeme místní horskou, jak se starají o jedno namožené koleno. Potom zase medvědi. Ale černá už je na trávu. Zkoušíme ještě Barendbatkogel ze severu. Ale jak je na jihu sníh rozměklý, tak je na severu ledová hora. Nic moc. Vracíme se klasicky na Pinzgablick. Dáváme špagety a párek a jedeme dolu. Přebalujeme a vyrážíme směr Praha. Navigace nás varuje před havárií a tak dojíždíme do Mnichova po nějakých okreskách. V jedenáct jsme ale už doma.

 

Co dodat. Sedm dní lyžování už je na mě opravdu moc. Ubytování bylo báječné a počasí nakonec skvěle vyšlo.

Podle skiline.cc 98 lanovek a 204 km sjezdovek.

999EUR 3x7 permice, 932 ubytovani, 210 nafta a jidlo, celke 2140EUR, 53,5k CZK