pondělí 2. dubna 2018

Velikonoce v Dolomiti Superski


Tentokrát to vyšlo dobře. Odjeli jsme v úterý 27.3. večer a ráno jsme dorazili na naše oblíbené parkoviště Colfosco. A protože bylo hodně sněhu a docela pěkně, tak jsme přes sjezdovku Vallon (ta se prostě musí) vyrazili na Marmoladu. Moc krásná cesta a hodně vysoko. Cestou dolu byla trochu mlha, ale moc pěkné svezení. A navečer jsme končili na sluníčku v hospodě na Edelweiss.


 Bydleli jsme daleko v Ties. Bylo to pěkné a levné ubytování, ostatně v době, kdy jsem ho sháněli, tak jediné široko daleko. Ve čtvrtek hlásili zataženo a sněžení. Ale zase z Colfosca jsme vyrazili druhým směrem přes sedlo Gardena do Gardeny (skvělá černá sjezdovka cestou) a dále přes  Santa Cristiana metrem a dalšími vleky na Sečedu. Odtud jsme sjeli do ještě kousek směrem na St. Ulrych, ale dole bylo už bahno a tak jsme to obrátili zpět. V tomhle údolí bylo docela slušně. Jenom cestou dolů ze sedla Gardena jme pořádně zasněžili. 


Pátek jsme vyrazili na Kronplatz. Počasí docela ušlo. Dole bylo zase hodně bláto. Oběd jsme dali na Olangu a byl skvělý. Ostatně jsme tam potkali známe ze zájezdu Víkendu.

Na sobotu napadlo dost sněhu. Tak jsme vyrazili zase na Colfosco a dali pár sjezdovek nalevo i napravo. Potom jsme vyjeli na Vallon, ale sjezdovka byla zavřená kvůli sněhu. Tak jsme pojezdili na druhé straně až k La Vill a červené okolo Pralongia. Lehké dlouhé lyžování.

Na neděli byla celkem dobrá předpověď ale velký vítr. Konečně jsme se vydali na cestu kolem Selly. Část byla zavřená, ale stihli jsme z Colfosca zeleným směrem až na Passo Pordoi a zpět. Ke kladům tohoto dne patří nově otevřená lanovka na Plan de Gralba a jídlo v hospodě Fodom ve výšce 2090mnm. Nakonec jsme to stihli ještě na Colfosco a večer zakončili tradičně na sluníčku v hospodě Edelweiss.

V pondělí už jsme neměli permici a tak jsme jeli vyzkoušet, zda sedlo delle Erbe je opravdu zavřené. Bylo. Ale dopadlo to skvěle. Krásná procházko po okolních kopcích, kde mají vyróbovanou okružní cestu. Přesně tak, aby turisté dostali hlad a najedli se v restauraci se skvělým výhledem na okolní kopce a stejně skvělou obsluhou. A potom už jen nutná cesta domů se zastávkou v kolonách a v nákupáči na Breneru. 
340EUR ubytování, 693EUR permice pět dní, 100EUR nafta, dálnice, parkování, 290EUR jídlo a nákupy - 36k CZK

pondělí 18. prosince 2017

Předvánoční Tonale


Tři dny lyžování v Tonale a Pontodilegno. Pátek až pondělí.
Vymyslel to Markvart. Zájezd od cestovky Víkendse od těch předchozích se lišil tím, že byl pobytový. V hotelu La Roccia nás po noci strávené v autobuse čekala snídaně. Převlékli jsme se v teple a vyrazili ke stanici lanovky vzdálené asi sto metrů.
A tak to šlo pořád. Domů až když nás přemohl večerní mráz. Před vánoci jsou krátké dny a jak zapadlo slunce, začala ukrutná zima, jak je vidět.

Středisko není extrémně velké. Dá se celé projezdit. K zapamatování je černá na ledovec. V pondělí jsme stihli být opravdu na sjezdovce první. Úplně čistý čtyř pruhový manšestr. Vada prosince je, že ráno není vidět. Užívat si to člověk začne až po takové třetí čtvrté jízdě. Horní část ledovce za moc nestojí.  Nicméně espreso v kavárně na vrcholu je prvotřídní zážitek.
Lyžování po Passo Contrabbandieri a sjezdovka Alpino se dají opakovat mockrát než se jich člověk nabaží.
Pontedi Legno mě moc nezaujalo. Zejména protože všude byl umělý sníh. Sjezdovka Temu do Temu je jediná opravdu černá v celém středisku. Ledová a opravdu z kopce.
Nesmím zapomenout na preferované hospody. Malga valbiolo, Serodine a Capanna valbione. Skvělé lasagne mají v každé.
Celý víkend byl docela fofr:



7700.- tři noci s polopenzí, autobus, permice, 40EUR za jídlo a pití