Jarní prázdniny - Alta Badia

Letos to bylo 16. - 23.2. Ubytování jsme našli jenom od neděle do neděle, a protože se počasí umoudřilo, tak jsme jeli jako za mlada přes noc ze soboty na neděli. Vyrazili jsme asi v jedenáct a sedm ráno už jsme byli na našem známém parkovišti na Colfosco.

Už jsme tu byli mockrát a víme, do čeho jdeme. Byli jsme po cestě a tak jsme si užívali jenom nejbližší okolí. Zajeli jsme do Val Gardeny, ale cestou jsme brousili černou Val (ten vlek není na Google map) a odpoledne jsme strávili na Colfosco. Od loňska postavili novou sedačku na Stella Alpina a rozšířili sjezdovku. Teď jsou v tomto bočním údolíčku už krásné tři sjezdovky všech obtížností. Pizza v Edelweis stejně skvělá jako loni. Vydrželi jsme tam do večera.

Pondělí hlásili vítr. Jeli jsme na Kronplatz. Klasika: Piculin, Erta, Silvestr, oběd v Lorenzi Hutte a nazpátek.

V úterý to byla Oranžová Selle Ronda. Klasika. Nic překvapivého.

Na Středu zase hlásili vítr. Schovali jsme se na Kronplatzu. Stejný scénář.

Ve čtvrtek se udělalo hezky. Vyrazili jsme na Mamoladu. Nejdříve jsme si dali pár černých v Arrabě a pak dojeli na spodní stanici lanovky na Marmoladu. Podobný nápad ale měli všichni. Ve frontě jsme strávili tři čtvrtě hodiny. Snad nejvíce v historii našeho lyžování. Ale je to lanovka z 1450 do 3265 m.n.m. Tak to za to stojí. Nahoře samozřejmě mlha a mraky těsně nad hlavou. A domů jsme to měli jenom s malou rezervou.

Pátek zase Kronplatz se standardním scénářem. Abych nezapomněl, je nová kabinka pod skalou v Paso Furcia.

 

Sobota byla rozlučková ve val Gardéna. Trochu zklamala. A tak jsme zase končili na Colfosco na terase refugio Col Pradat.

Neděle byla určená k odjezdu. Stihli jsme jak procházku v sedle Erbe, outlet na Breneru a večeř
i v Tachově. Vlastně také klasika.

 A konečně ubytování. Bydleli jsme ve Villa Gumina, Str. Runcac 23, Badia jako před čtyřmi lety.
 Ubytování 462EUR, skipasy 990EUR, statni 445EUR, 48k CZK

Vánoce ve Flachau

21. - 28.12.

Stejně jako loni. Sháněli jsme ubytování pozdě, a tak jsme sehnali jenom týden přes štědrý den. Vánoce jsme si odbyli v pátek 20.12.. A v sobotu jsme se vzpamatovali, zabalili a vyrazili. Tentokráte jsme spali v Penzionu Prechthof u Rettensteinerových. Moc pěkné ubytování, mají devět apartmánů a jsou moc milí. A taky bylo v apartmánu teplo.

 Co se za celý týden moc nevydařilo tak bylo počasí. Zataženo, sněžení, pouze občas se mraky roztrhaly. V podstatě děs. Co se zase vydařilo bylo dobré jídlo v nově objevených hospodách.

Ale všech sedm dní jsme byly na lyžích. A sjížděli co jsme znali.

Wagrain, kde byly dlouhé červení ke kabince ještě zavřené.

Flachau od Rote 8er - nejbližší a nejlepší parkoviště. Ale strašně špatné počasí.

Reiteralm a Hochtwurzm, kde dole je led a stařičká sedačka, ale nahoře moc pěkné sjezdovky. Ty opravdu černé byly zavřené. A tak jsme skončili vždy v Hochwurzenhütte, kterou jsme vyhodnotili jako nejlepší hospodu v širokém okolí. Byly jsme tu třikrát.

Flachauwinkel měl tak hnusné počasí, že jsem strávil skoro celý den v hospodě.

Podruhé ve Flachau jsme dali i černou nahoře, ale byl to stejně nejhorší den na počasí. A nenapravila to ani jedna ze zdejších luxusních hospod.

 A nakonec jsme zase jeli na Reiteralm a potom domů přes Liezen. To bylo docela rychlý.

 930EUR permice, 725EUR ubytovani, 320EUR istatni, 50k CZK

Předvánoční Tonale po třetí

Už klasické předvánoční rozlyžování s CK-vikend a s přáteli. 14. - 16.12. Tentokráte bylo dost sněhu.

V sobotu jsme stihli projezdit celé Passo Tonale. Všechny sjezdovky byly sjízdné. Zejména Alpino, kterou jsme překřtili na Panoramatickou, ačkoliv z ní žádná panoramata vidět nejsou. A Bleis ze stejné lanovky. Letos byla parádně upravená. A na zadní ypsilonu byly zase závodníci.

V Neděli dopoledne jsem začal zase na Alpino a pokračoval na ledovci. Dal si nahoře espresso a zkusil Paradiso. Letos ale nebyla nic moc. Na objed jsme se sjeli v Ponte Di Legno.  Zde od přibližovačky byla smrtelná černá. Jinak vše dobře upraveno. A v hospodě měli Krušovice. Večer jsme zakončili na Bleis v hospodě s parádním výhledem.
 

V pondělí padla mlha jako mlíko. Na Tonale nebylo vidět na špičku lyží. Ale kdo se nevzdal a vyjel na Bleis, tak měl štěstí a občas měl skvěle připravenou sjezdovku jenom pro sebe, akorát posledních dvě stě metrů musel proplužit v mlíku. A nebo tolik štěstí neměl a strávil příjemnou hodinku nahoře v hospodě. Potom jsem se vydal probojovat přes celé sedlo na druhou stranu k lanovce Valbiolo. Asi se třemi zablouděními jsem ji našel. A odměnou bylo krásné poježdění v ypsilonu na Tonale occidentale a Contrabbandiery.

A ve čtyři do chalupy a v pět večeře a v šest odjezd. A ráno vzhůru do práce.